Jak to začalo

Setkali jsme se Luciou loni v lednu (2020) na škole uctívání. Docela záhy jsme viděli, že nás Bůh svedl dohromady z nějakého důvodu. Spojovalo nás spousta věcí, třeba chvály a uctívání našeho Pána. Lucia je úžasný Bohu vydaný člověk, který mě od začátku neuvěřitelně inspiroval. Nebezký Otec má plány, které nemusíme chápat, ale On ví kudy naše cesta povede. Svedl do hromady právě nás, katolíka a protestanta. Žil jsem proroctvím, které jsem slyšel někdy rok dva před naším seznámením: Až budou protestanté společně s katolíky uctívat Boha, přijde probuzení. Lucka měla prorocký sen, že bude uctívat s někým z „druhého tábora“.

Domluvili jsme se 19.4.2020, kdy jsem měl jet do Prahy, že se sejdeme někde venku ke společným chvalám. Lucka se už v té době několikrát modlila u mohyly na Bílé Hoře. A pro mě to byla jasné volba. To ráno pršelo. Ještě když jsme dojeli autem, kapky dopadající na okénko, nedávaly moc šance ke společné chvále. Ale s vírou jsme vystoupili a přestalo pršet. Déšť okamžitě ustal a my mohli sledovat, jak kolem dokola Bílé Hory prší a nad námi je otevřené nebe a později i slunce. Tehdy bylo jasné, že tam nejsme naposledy. A začali jsme chodit na „kopec“ každou neděli. Vždy nás čekalo nějaké boží překvapení. Po třetí jsme už byli tři a vítal nás nápis na informační ceduli „King is BACK“. Chvály a modlitby tehdy byly plné odpuštění, bojů a tlaků. Přesto to byl vzácný čas, kdy nás Bůh spojoval láskou přes hranice našich denominací. Věděli jsme, že vojska se tehdy modlila, aby byl Bůh na jejich straně, ale my chtěli být na straně našeho Boha. Pomalu počet modlitebníků rostl.

Zlom přišel na skutečné výročí bitvy 8.11.2020. Jako by se to smíření v duchovním světě stalo. Chvály byli najednou plné radosti a oslavy Krále Králů. Celá atmoféra se proměnila. Přidalo se k nám ještě více sourozenců. Navzdory mrazu a sněhu tancovali, „vlajkovali“, radostně poskakovali nebo klečeli před Boží tváří. Sestry z kláštěra na BH nám statečně nabídly zázemí a my se po chvalách mohli scházet na společné jídlo a sdílení. Přestali jsme rozlišovat, kdo je katlík a kdo protestan. Ano ty rozdíly zůstavají, ale: V Kristu Ježíši jsme se nyní my, kdysi vzdálení, stali blízkými pro Kristovu prolitou krev. V něm je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil překážky, aby z těch dvou – katolíka a protestanta – stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil mír. Oba dva usmířil v jednom těle, na kříži usmrtil jejich nepřátelství. Přišel a zvěstoval mír, mír nám všem. A tak v něm smíme obojí – katolíci i protestanti– v jednotě Ducha stanout před Otcem. Nejsme spolu, protože někdo řekl, ale protože nás Ježíš spojil láskou.

Na BH každý zažívá přijetí, svobodu a uzdravení. Vzácnou odměnou nám byl akt smíření 8.5.2021 a venkovní stánek uctávání, který trval 24 hodin před samotým aktem. Zažili jsme za 24 hodin zimu se sněhem a větrem, jaro i léto. Jako by symbolicky přešla zima do krásného dne. A hlavně jsme viděli ovoce Bílé Hory, to vzájemné vyznání, kde nejen vedoucí a kněží, ale i diváci četli společně text a společně toužili po smíření.

Zatím nevidíme konec toho díla. Máme se zatím scházet dál, tak když budete chtít: V NEDĚLI V 9 :-)

Martin